Legendy

Nefritový císař byl laskavý a moudrý vládce nebes, který se staral o všechny bytosti na Zemi. Jednoho dne si císař uvědomil, že nemá tušení, jak je vlastně starý. Slunce vycházelo a zapadalo, aniž by někdo věděl, kolik času uplynulo. Císař vymyslel kalendář založený na dvanáctiletém cyklu, kdy každý rok bude náležet jednomu zvířeti. Nefritový císař uspořádal velký závod přes řeku, na který pozval všechna zvířata. Závod měl rozhodnout o umístění zvířat v kalendáři. Krysa si ráno přivstala a dorazila k řece jako první.

Dionýsos, řecký bůh vína se rozzuřil. Pouhý smrtelník ho urazil. Posilněn vínem přísahal, že se pomstí. Rozhodl se, že zabije prvního smrtelníka, který mu zkříží cestu. Rozzlobený bůh pozoroval krásnou dívku, která šla do svatyně uctít bohyni lovu Artemis. Dionýsos byl tak zaslepen vztekem, že poslal své tygry, aby dívku rozsápali. Artemis si všimla co se děje a rychle proměnila dívku na sochu zářícího čirého křišťálu. To ji ochránilo před roztrháním tygry, ale bohužel její lidský život tak či onak skončil.

V dávných časech, kdy bohové pobývali mezi lidmi, žila na světě krásná dívka jménem Persefona. Byla dcerou mocné bohyně Démétér, která vládla nad úrodou a plodností. Když se Persefona procházela lesem, zpozoroval ji Hádes, vládce podsvětí. Hádes byl okouzlen její krásou a rozhodl se, že ji vezme do svého temného království. Jednoho dne, když Persefona trhala květiny u jezera, země se náhle rozevřela, z propasti se vyřítil Hádes se svým černým spřežením a dívku unesl do podsvětí. Démétér čekala na návrat své dcery.

Indiánská legenda vypráví o pavoučí ženě zvané Asibikaashi, která ochraňovala všechny děti kmene Ojibwe. Asibikaashi přinášela lidem každé ráno slunce a pozitivní energii. Bděla nad dětskými postýlkami, zatímco tkala jemnou síť, která dokázala zachytit noční můry a zlé duchy. Postupem času se kmen Ojibwe rozptýlil do všech koutů Severní Ameriky. Pro Asibikaashi bylo stále obtížnější starat se o všechny děti, a proto naučila ženy, jak uplést magické talismany, které budou jejich potomky chránit před vším zlým.

Rudraksha je semínko stálezeleného stromu Elaeocarpus ganitrus, který roste hlavně ve vyšších nadmořských výškách. Tento strom je rozšířený po celém území Indie, Nepálu, Indonésie a Austrálie. Nejvíce se vyskytuje v Indii a Nepálu, kde je považován za posvátný. Slovo rudraksha pochází ze sanskrtu a v překladu znamená “slzy boha”. Rudraksha je v hinduismu vnímána jako dar od boha Shivy a symbol spojení mezi nebem a zemí. Po tisíce let se používá při meditacích, obřadech a různých duchovních praktikách.